Přednáší | Příspěvek a anotace |
---|---|
Veronika Pavlas Martanová, E. Vojáčková, M. Lerchová | Příspěvek představuje unikátní metodiky nácviku zvládání stresu (coping) u dětí a její využívání ve světě i v ČR (cca 300 učitelů ji v ČR již užívá). Cílová skupina jsou děti v MŠ a na 1. stupni ZŠ. Proškolený učitel s nimi realizuje 6 modulů v průběhu školního roku. Metodika je postavena na příbězích dvojčat Lenky a Tondy, strašilky Zipyho a dalších kamarádů. Metodika využívá interaktivní a hravé způsoby práce – čtení příběhu, komunitní kruh, hraní rolí, diskuse, výtvarné techniky, pracovní listy, hry. Obsahuje i varianty aktivit pro děti se specifickými potřebami. Opakovaně se ukazuje výrazný profit dětí v oblasti duševního zdraví: Děti lépe prospívají ve škole, mají lepší pocit ze sebe samých i svého okolí, změny zaznamenali i rodiče, děti si více váží přátel, jsou rozvážnější, pozornější, upřímnější a empatičtější. Pozitivní změny popisují i učitelé, v jejich třídách se snižuje napětí a míra konfliktů, zároveň sami učitelé díky programu svým žákům lépe rozumí a chápou je. |
M. Svobodová, M. Šimanová | Při zběžném pohledu do evropských statistik by se mohlo zdát, že předčasné odchody ze vzdělávání nejsou v ČR tak ožehavým problémem. Od roku 2012 ovšem jejich podíl stále narůstá a konkrétně v Plzeňském kraji se snižuje počet vysoko- i středoškolsky vzdělaných obyvatel. Ve workshopu se společně zamyslíme nad různými příčinami předčasných odchodů a pojmenujeme zdroje a možnosti prevence. Představíme Vám nástroj, který školy mohou využívat ke snižování počtu předčasných odchodů, jejich eliminaci, případně k vhodné práci s nimi, pokud nastanou. Cílem workshopu je hlubší porozumění tématu prevence předčasných odchodů, jeho souvislost s klimatem třídy/školy a nastínění různých možností využitelných ve Vaší školní praxi. |
P. Dosoudil | V příspěvku bude představeny zkušenosti s realizací supervize v oblasti školství. Bude se zabývat odlišnostmi supervize ve školství od supervize v jiných rezortech a možnostmi a limity supervize realizované ve školách. Představeny budou také kvalifikační předpoklady supervizorů a legislativní úprava supervize napříč rezorty. |
M. Žižka, Z. Okresová, M. Vybíral | Prezentace představuje aktuálně vzniklou metodiku "Domácí násilí není v pořádku", která podporuje a vybavuje běžné pedagogy pro preventivní práci s tématem. Domácí násilí odborně přiblíží Zdeňka Rottenbornová z Krizového centra Diakonie Západ, která též působí na pozici psychosociální poradkyně v Bílém kruhu bezpečí. Psychoterapeut Ligy otevřených mužů a lektor kurzů Agrese je OK a Výchova bez násilí Michal Vybíral bude mluvit o pozitivitě síly a práci s agresí, násilím. Milan Žižka, metodik prevence PPP Plzeň, pak představí praktickou část - bazální preventivní blok "Domácí násilí není v pořádku", který mohou realizovat učitelé sami se svými žáky na 2. st. ZŠ a SŠ. |
D. Šedivá | V rámci workshopu budou mít účastníci možnost blíže si ujasnit, co je supervize za službu, za jakých podmínek může fungovat, a co může škole přinést. Konkrétnější představu mohou získat prostřednictvím kazuistik ze školního prostředí z praxe supervizorky nebo bude možné "ochutnat" způsob supervizní práce v případě konkrétního zadání účastníků. Z tohoto důvodu je počet osob limitován. |
P. Dosoudil | Hlavním cílem workshopu je nabídnout účastníkům možnost si blíže ujasnit, jak může supervize probíhat, za jakých podmínek, a co může pedagogovy, týmu, škole přinést. Lektor téma zprstředkuje formou kazuistik ze školního prostředí z praxe. Zároveň si účastníci budou moci přinést vlastní supervizní téma a posdílet jej se skupinou a pochopit tak lépe způsob supervizní práce. Z tohoto důvodu je počet osob limitován. |
M. Salomonová | Už 5. rokem se v Nevypusť duši věnujeme programu Duševní zdravovědy pro středoškoláky. Během něj učíme studenty, jak o své duševní zdraví pečovat, předáváme jim praktické tipy a triky na zvládání stresu a úzkostí, zkoušíme s nimi relaxační techniky. V neposlední řadě předáváme důležité kontakty, pokud se objeví duševní obtíže a také, co od kontaktů mohou studenti čekat. Vědecky ověřená data, na základě kterých program skládáme, potvrzuje i pozitivní zpětná vazba napříč regiony i typy škol. Vy, jako pedagog se můžete programu také účastnit - vítáme to. V tématu totiž můžete navázat v dalších hodinách. Během přednášky se pokusíme zodpovědět dotazy a ukázat dobrou praxi. |
H. Vrbková | Cílem příspěvku je nahlédnout na klima tříd v novém školním roce po covidu, pojmenovat s čím se třídí učitel ve třídě setkává a představit možnosti, jak s dětmi pracovat. Budou rozebrány jednotlivé varianty práce umožňující, aby se každý pedagog mohl svobodně rozhodnout, co bude dělat, a zároveň posoudit, s čím může počítat ve zvoleném přístupu, např. jak pracovat s flamingem přeneseným do třídy, praktický monitoring kázně, práce s odpovědností anebo jak se stavět k takzvanému "domalismu" a jiné. |
R. Vordová | Co je mentoring ve školním prostředí? Jak může mentor pomoci profesnímu rozvoji pedagoga? Jak se naučit říci si o konkrétní "zakázku"? Na příkladech z praxe (video + zkušenosti lektorky) si ukážeme možnosti začlenění mentoringu do života školy. Účastníci se dozvědí, jak probíhá mentorský rozhovor, na základě ukázky z virtuální hospitace si vyzkoušejí, jak lze nahlížet na pedagogickou práci očima mentora. |
L. Pospíšil | Příprava a dlouhodobá podpora vedení škol je naprosto zásadní pro kvalitu školy a tvorbu bezpečného klimatu. Příspěvek představí dlouhodobý vzdělávací program pro ředitele a zástupce – Ředitel naživo, který se zaměřuje na rozvoj pedagogického leadershipu a na budování učícího se společenství ve škole, v jehož centru je dítě, jeho učení a rozvoj. Hlavním tématem příspěvku je prezentace vzdělávacího bloku orientovaného na systémovou podporu bezpečného klimatu školy. Lektor přiblíží témata: Jak pracovat se svými lidmi a vizemi v prevenci. Jak vést svůj tým k prevenci, jaké formy a nástroje se osvědčují (z hlediska personálního provozu). |
H. Dadučová, Z. Ferenčíková | Systém evidence preventivních aktivit (dále jen SEPA) je národní online systém pro plánování a evidenci realizovaných preventivních aktivit školy. Příspěvek má za cíl představit SEPU ředitelům škol a školním metodikům prevence, poukázat na možnosti, které SEPA přináší pro všechny úrovně vertikální koordinace v Plzeňském kraji (ŠMP, metodik prevence v PPP, krajský školský koordinátor), ale zejména se zaměří na funkce a výhody SEPY, které jsou pro školy v praxi dobře využitelné. Jak lze se SEPOU ve škole pracovat, představí konkrétně Mgr. Zuzana Ferenčíková, ŠMP ze ZŠ Dolní Bělá. |
P. Hrouzek | Workshop bude probíhat formou moderované diskuse účastníků. Bude se dotýkat následujících témat:
|
Moderátor: P. Veselá Diskutující: | Omezování kontaktů během covidové pandemie umožnilo dětem trávit mnohem více času na internetu a vyhledávat alternativní zdroje kontaktu s lidmi. Během moderované diskuze budou mít účastníci možnost si vyslechnout názory odborníků v problematice rizikového seznamování dětí v kyberprostoru. Diskuze bude primárně opřena o téma projekce filmu V síti a jak s ním efektivně pracovat v rámci třídních kolektivů. Cílem diskuze bude představit důvody, proč se děti seznamují online a jak s tímto fenoménem mohou (nejen) pedagogové pracovat. |
K. Bártová | Efektivní spolupráce třídního učitele s asistentem pedagoga je pro utváření dobrého klimatu třídy nepostradatelná. V rámci workshopu budou mít účastníci možnost blíže si ujasnit, jak se AP podílí na spoluvytváření bezpečného klimatu třídy - postavení a kompetence AP ve třídě, jak může AP klima třídy podporovat, vymezení vzájemného očekávání AP versus pedagog, žák, třída… Zaměříme se zejména na sdílení příkladů dobré praxe, konkrétních aktivit a námětů pro řešení každodenních situací ve třídě. |
P. Chocholová, J. Honomichl | Účastníkům bude představena Vize rozvoje vzdělávání v PK do r. 2035 se zaměřením na oblast inkluze a primární prevence jako společný cíl, výhled, k němuž se v Plzeňském kraji snažíme společně směřovat. Dále nabídneme pohled na vývoj situace – představíme potřeby, problémy, cíle a opatření, které byly v oblast inkluze identifikovány prostřednictvím dotazníkového šetření potřeb středních a vyšších odborných škol za období 2016 – 2021, a také nabídneme perspektivu z analýzy potřeb území. V závěru se budeme zabývat zmapováním realizovaných aktivit, činností a podpory a ukážeme posun, jehož se podařilo dosáhnout nejen díky naplňování Krajského akčního plánu a akčním plánům středních škol, ale i díky synergicky působícím aktivitám dalších významných aktérů pečujících o téma inkluze. |