V úvodu se s Michalem Vybíralem podíváme na to, co je agrese, možnosti jejího proaktivního projevování, kultivování, organizování ve škole. Jaké potřeby jsou za agresivním chováním často schovány, jak rozvíjet sílu, pracovat s hranicemi a pravidly. Pavel Dosoudil se zaměří na způsob jakým sociální kompetence pomáhají snižovat agresivní jednání žaků a jak je účinně rozvíjet ve školní praxi. Představí evidence -based program na jejich posilování.

Školní psycholožka Julie Rákosová bude hovořit o zachytávání signálů nebezpečného agresivního chování jednotlivců a jeho podchycení školním poradenským pracovištěm.

Na trojlístek prezentujících naváže moderovaná panelová diskuze a dotazy účastníků.

Připravujeme...

Připravujeme...

Příspěvek se zaměřuje na možnosti a strategie, jak může každý učitel v jakémkoli předmětu přispět k prevenci rizikového chování žáků ve školním prostředí. Zdůrazňuje, že prevence není pouze úkolem školského poradenského pracoviště, ale je možné ji efektivně realizovat i přímo ve třídě prostřednictvím každodenní komunikace, vytváření podpůrného klimatu a aktivního zapojení všech pedagogických pracovníků. 

V první části příspěvku je popsáno, jak může učitel v rámci svého předmětu a běžné výuky podpořit preventivní opatření. Zdůrazňuje se význam vytváření důvěryhodného vztahu s žáky, aktivního naslouchání a otevřené komunikace, která pomáhá identifikovat rizikové projevy včas. Učitelé jsou vyzváni k integraci preventivních témat do výuky prostřednictvím diskuzí, projektů a aktivit zaměřených na rozvoj sociálních dovedností, sebekontroly a empatie. 

Další část příspěvku se věnuje roli učitele při všeobecné prevenci, která spočívá v budování pozitivního školního klimatu, jasných pravidel a podporující atmosféry, ve které se žáci cítí bezpečně a respektováni. Přibližuje, jak důležité je nastavit jasná očekávání, důsledně je komunikovat a zároveň být otevřený k žákovským problémům. Učitel by měl také podporovat spolupráci s rodiči a školským poradenským pracovištěm, aby se zvýšila efektivita prevence. 

V části věnované efektivní komunikaci jsou představeny klíčové principy, například aktivní naslouchání, empatie, jasné formulování očekávání a důslednost v jednání. Dále je zdůrazněno, jak důležité je vytvářet prostor pro otevřenou a důvěrnou komunikaci, ve které se žáci nebojí sdílet své problémy či obavy. 

Příklady dobré praxe ilustrují, jak konkrétní školy úspěšně implementovaly preventivní strategie. Patří sem například pravidelné třídní kruhy, kde žáci sdílejí své názory a pocity; využívání sociálně-emocionálních programů; spolupráce s rodiči při řešení problémů; či organizace besed a workshopů zaměřených na prevenci závislostí, šikany a jiných rizikových jevů. Dále jsou zmíněny příklady, kdy učitelé spolupracují s školským poradenským pracovištěm při identifikaci rizikových žáků a jejich podpoře. 

Celkově příspěvek podtrhuje, že efektivní prevence rizikového chování je dlouhodobý proces, který vyžaduje aktivní zapojení všech pedagogických pracovníků, otevřenou komunikaci a spolupráci s dalšími institucemi. Každý učitel má klíčovou roli v budování bezpečného a podporujícího prostředí, ve kterém se žáci cítí být respektováni, pochopeni a motivováni k pozitivnímu rozvoji. Tento přístup nejen snižuje výskyt rizikových jevů, ale také přispívá k celkovému zlepšení školního klimatu a kvality vzdělávání.

Kurz zaměřený na zvládání náročných a konfliktních situací, které mohou nastat ve školním prostředí – od vyhrocených rozhovorů s rodiči po napětí mezi žáky či studenty. Účastníci si prostřednictvím praktických modelových scénářů osvojí techniky klidné a efektivní komunikace, deeskalace emocí a udržení nadhledu v krizových momentech. Program vychází ze zážitkového přístupu a je vhodný pro všechny typy školních institucí.

Workshop zaměřený na praktické využití potenciálu třídnických hodin jako prostoru pro podporu duševního zdraví, wellbeingu a budování bezpečného třídního klimatu.

Prezentující nabídnou konkrétní příklady z vlastní preventivní praxe. V rámci workshopu se zaměříme na sdílení inspirace a vytvoření zásobníku aktivit pro třídní učitele.

Pedagogicko-psychologická poradna Plzeňského kraje

Miroslava Havlíková a Jana Hendrichová – metodičky primární prevence PPP Plzeňského kraje)

(Kapacita 20 lidí.)

V příspěvku se budeme zabývat legislativní a metodickou podporou škol v krizových situacích, dozvíme se, kde najít potřebné informace a metodické materiály, kam se obrátit pro pomoc. Zároveň se zaměříme na spolupráci škol s Policií ČR v krizových situacích, seznámíme se s postupy Policie ČR.

Workshop je určen pedagogům ZŠ a SŠ, kteří chtějí lépe porozumět své roli v podpoře duševního zdraví žáků. Účastníci si ujasní, kde končí kompetence pedagoga, získají i některé praktické nástroje pro rozpoznání krizových situací a vhodné předávání případů odborníkům. Součástí programu je práce s konkrétními situacemi z praxe, sdílení zkušeností a techniky pro prevenci vyhoření. Důraz je kladen na bezpečný prostor pro sdílení, podporu vlastní duševní hygieny a spolupráci v rámci školního týmu.

Příklady dobré praxe v tématu ŠPP: prezentující nabídnou vlastní zkušenost z postupného vytváření funkčního ŠPP. V rámci workshopu se tedy dotkneme následujících témat:

• funkce ŠPP a jejich aktivity, náplně práce a rozdělení kompetencí v týmu

• forma podpory vedení a podpora ze strany ředitele

• členové ŠPP jako tým

• forma prezentace/komunikace služby směrem dovnitř školy i ven - nastavení komunikačních mechanismů s kolegy;

• další vzdělávání členů ŠPP ( odbornost, wellbeing);

• prostor pro výkon funkce - řešení problémových situací a jejich prevence;

• financování pozic (? systémové/ nesystémové).